Doufám, že se máte všichni dobře. Arial a Archiemu musím tedy pogratulovat k tomu jejich velkému úspěchu na výstavě. Když to jde tak snadno asi si to také promyslím, jestli by se mi něco takového nechtělo. Ale přiznám se, že teď mám trochu jiné starosti. Nejspíš jsem hodně zlobil, protože pod stromečkem jsem měl něco příšerného. Je to malé, modré, drzé a všude se to plete. Přinesli to sice v přepravce (ve stejné, jako mě), ale netrvalo tomu ani týden a už mi to zabralo mou skvělou tašku. Aúúúúú! Strašně hezky to sice vonělo, ale to je asi tak všechno. Prý to mám aby mi tu nebylo smutno, když teď panička bude déle pracovat. No jo, smutno! To mi sice občas bylo, ale zato jsem měl svůj klid, svou tašku, svou misku a panička měla jen mne. Teď je tu tohle malé nic, co se jmenuje Colombína (páníčci ji ale říkají Pína) a 

všichni se mohou zbláznit, jak je loštomiuá a mažliuá a klášná. Tsssssssssss. Asi si dovedete představit, že svátky jsem si tedy vůbec neužil. Těšil jsem se, že budeme sami s paničkou. Jenže nejdříve se sem nastěhuje Pína a pak ještě, co hůř, ten velkej chlap, co tu bývá jen o víkendech. Představte si, že mě  klidně vyhodil z mé postele! Sice se tvářil, jako že mi dělá místo, no ale uznejte, že to je sprostota! Taky jsem to dal pořádně najevo a odstěhoval se dolů. On se tedy mohl přetrhnout, aby si mě udobřil. Házel mi míčky, ukazoval mi holuby, hrál si se mnou, drbal mě za ušima, zkrátka mi pěkně podlézal. No nakonec se s ním asi udobřím, ale to se ještě uvidí. Jen ať se snaží! Pro zatím jsem si tedy lehl na místo, co mi udělal. (Nikomu to neříkejte, ale ono mi tam dole bylo smutno. A co kdyby mi ta drzá kočka zabrala i paničku!?!) Zatím za mnou Pína běhá jako ocásek, všechno se snaží dělat jako já, ale má se ještě co učit. Páni, ona Vám vůbec po sobě neumí na záchodku zahrabat! No a jak se myje - to je tedy šlendrián. Honění ocásku jí zatím docela jde, občas se splete a honí i můj, ale to jí odpustím. Nejhorší je, když spustí ten svůj ječák! Takové sirény jste ještě neslyšeli.  A jak umí vrčet, panečku! Mám s ní plné ruce práce, abych jí vysvětlil, co je moje a co nesmí, ale ona Vám tomu vůbec nechce rozumět. Jenže už na to i doplatila. Jak dělala ty svoje skopičiny, už asi nevěděla jak lépe na sebe upozornit, spadla z patra na schody a pochroumala si packu. A to už jsem byl úplně páté kolo u vozu, protože páníčci skákali jen okolo Píny. Někam ji odvezli. Plakal jsem, protože jsem myslel, že už se Pína ani páníčci nevrátí. Naštěstí to trvalo jen chvíli a byli zpátky. Jenže Pína tak divně voněla a na nožičce měla něco divného, bílého. A byla taková unavená a smutná. Tak jsem byl smutný s ní, protože to musíte uznat, že když je někdo marod, tak je to smutné. Teď už ale znovu zlobí, i když při tom pajdá. Ženská, no! Tak se teď chovám jako pravý gentleman a občas jí nechám spinkat u mě v pelíšku a opřít si o mě hlavičku. Hoši, můžu Vám říct, že to vůbec není špatné. 

Alespoň trochu jsme také paničce předvedli, jak to tu bude vypadat až odejde. Byla to švanda, jak měla oči na vrch hlavy a nevěděla na koho dřív dávat pozor! Jestli na Píninu nožičku jak přede mnou peláší a nebo na mě jak balancuji mezi květináči (tam obyčejně nelezu) a elegantně se vyhýbám hrnkům a skleničkám na stole (tam normálně nesmíme :-) . Mezi námi, já to mám všechno pod kontrolou, ale za to, co mi panička provedla, si zaslouží také trochu vylekat. Tak ji teď chvíli nechám, ať si v práci dělá hlavu s tím, jestli nás po příchodu najde ještě oba živé a zdravé a zda bude mít ještě všechny vázy a květináče. Mňauč :-)

Takže teď už víte jaké mám trápení. Mějte se všichni moc fáááííín a držte mi pěsti, ať tu naši drobotinu pěkně zvládnu.

Čááúúú.

Angie

P.S.: Příště na fotkách uvidíte i Pínu.

Zlobim! Porad zlobim! Zlobit asi nikdy neprestanu. Ale hezky zlobim..a jsem paniccin..maji me radi..oni mi vsechno odpusti :o)).

Po petiletem vztahu budou panickove letos na vanoce poprve spolu. Jsme tri, jsme rodina, takze se to slusi aby nas nikdo nerusil. Moc se na to vsichni tesime.

Musim se Vam ale nejdrive pochlubit se svym prvnim vystavnim ocenenim. Jezisi to byly nerviky. Nejhorsi asi bylo, kdyz me panicka chytla a ponorila mi tlapky do teple vody. To byl teda pekny prusvih, kdybych se byl byval neovladal tak by moje panicka asi po mem vystupu v koupelne zacala nosit cerne bryle..hehehe a z frajeriny by to teda urcite nebylo. Zakousnul jsem se ji do hlavy (uz mam druhe zoubky), packy zaryl do ramene a bylo vymalovano v cele koupelne. Puvodne jsem se asi mel koupat cely, ale jelikoz mame v libenskem byte asi o deset stupnu vice nez je venku, tak to panicka neriskovala, abych neskoncil u dotora se zapalem plic. Mozna kdybych porad nestrkal ty tlapky do kvetinace, tak by mi je pak nemusela myt... To mi pripomina jednu vetu ze serialu Simpsonovi..kdybych se nestoural v nose..netekla by mi porad krev :o). Tak a muzeme vyrazit. A stalo se. Cesta byla ok. Veterinarni prehlidka se taky dala snest, az na to ze jsem zalezl uplne dozadu do prepravky a panicka me pak z ni musela vyklepat protoze ma kratke ruce a nemohla me dostat ven. Miras dostal zachvat smichu, kdyz si navlekla gumove rukavice a jala se odborne cistit klec desinfekci. (o tom, ze pak Miras chudinku Eliska misto sprejem proti elektrizujici srsti postrikal desinfekci..o tom radeji pomlcim, neb ochranari cihaji na kazdem

rohu) Ostatni navstevniky vystavy nebudu komentovat, porad mi nekdo strkal pracky do klece, priste si vezmu pripinacek a to uvidite ten jekot. Kdyz jsme meli jit na posuzovani tak panicka totalne zpanikarila vrazila me do ruky Mirasovi rka: vem ho ty..ja to nezvladnu. Ovsem anglictina..to je kapitola sama pro sebe. Ze by si panicka mela dopredu nastudovat vyrazy jako

jsou: tlapky, husta srst, drapky, ovalna hlava, tlusty silny ocas..hehe, to ji vubec nenapadlo, takze nakonec skoro nicemu nerozumela a navic nam pani posuzovatelka napsala posudek nemecky takze z toho nakonec vime prd :o). Mame tam 6x EX ale nevime co mame EX. Hlavne ze jsme EX :o). Odchazeli jsme s vysledkem V1. Tedy..nejlepsejsi ze vsech kocek na celem svete. Kdyz se panicku nekdo zepta..kolik ze to bylo kotat v te kategorii (byl jsem tam

sam) tak samozrejme taktne pomlci...

Tuhle celou akci vymyslel panicek. Dopadlo to tak, ze tam prijel v pulce vystavy a mel privezt panicce jidlo. Prisel a prinesl celou tasku od kfc..panicce podal jednoho twistra a rekl, ze si myslel ze nebude mit hlad a okamzite snedl, bramborovou kasi, hranolky i salat. Panicka se nejdriv chudera sama hryzla do ruky, protoze hlady silhala a nemohla se strefit. Pote kdyz se najedla se na tresoucich nohach odebrala na dalsi posuzovani - rozstrel do bis. Na svych zeslablych rukach by me uz asi neunesla, takze zase vsechno zarizoval Miras. Nakonec jsme do bis nebyli nominovani, ale reknu vam, klepali jsme se tremou uplne vsichni. Vidite to? Vymyslel to panicek ale vsechno musela zaridit panicka. Nevdek svetem vladne. Vypada to, ze bysme mohli jet jeste na vystavy do budou na jare, no uvidime. Me to nejak zvlast neobtezovalo, tak proc neshrabnout titul, kdyz to jde tak lehce :o).

Minuly tyden prisla ta divna tlusta pani domu a videla, ze jsem mel shozene skrabadlo. Udelal jsem u toho smuuuuutny pohled. Tak to vecer rekla panickovi a ten sprasknul ruce, jaky je to pry hrozny slendrian, ze nase kotatko male, ktere je ve vyvinu potrebuje pohyb a to male nevyhovujici skrabadlo nedokaze splnit jeho koteci pozadavky. A rodinna rada rozhodla. Koupime vetsi skrabadlo. Okna v byte mame ucpana prosteradlem, chodime doma ve svetru a cvakame zubama, upadl nam blatnik na aute..ale to neni vubec dulezite..hlavne aby mela micinka nove vyhovujici skrabadlo. Vzpominate jak jsem se skrabal na uchu a hned kolem me skakali? Docela se mi to zacina libit.

Preji vsem kocickam a jejich hodnym panickum krasne vanoce, at jste s tim, koho mate nejradeji a at se s nim zase za rok shledate. Mnoho zdravi do Noveho roku a zase brzo...navidenou :o) Vas uzasny prouzkovany Archibald (kocka znackova)

mám zrovna volnou chvilku, tak jsem se rozhodla, že Vám zase něco napíšu ze svého života.

Mám se moc dobře, protože mám neustále o zábavu postaráno. Ještě že alespoň v noci po mně nechtějí vyvíjet nějakou aktivitu! Představte si, jak vypadaly poslední dva týdny : panička se učí na zkoušky a tak jsem si myslela, že bude pořádná nuda. Ale to jsem se přepočítala! Panička neustále cestovala a mne samozřejmě brala s sebou. A tak jsme byly na návštěvě u nějakých hodných lidiček – přátel paničky. Byly ale nějací divní – pořád na mne šišlali a chtěli mě chovat. Jsem snad nějaké lidské mimino … ?!? Pak jsme byly s paničkou u jejích rodičů. Tam se mi moc líbilo – pořád mi dávají něco dobrého na zub, a když nedají sami, stoupnu si prostě v kuchyni před skřínky a upřu na ně ty nejsmutnější očíčka. A vždycky z toho něco kápne … Pak mě tam panička nechala a klidně si odjela na čtyři dny lyžovat. Ne že by mi tam bylo špatně, ale musela jsem dát nějak na vědomí svou nespokojenost. A tak jsem po dvou dnech, když se panička stále neobjevila, začala mňoukat a snažila jsem se jí zavolat zpátky. Zabralo to. Tedy trošku. Když ta starší paní mluvila s paničkou, tak jí to hned řekla. Ale : představte si, že panička přijela až za dva dny – klidně si v tom Rakousku zůstala až do konce. Takže, když se pak vrátila, tvářila jsem se chvíli, jako že ji neznám. Ale jelikož se mi moc stýskalo, tak jsem to nevydržela moc dlouho, a brzy jsem se už k ní zase tulila.

Jo a ještě jedna novinka. Panička mi včera oznámila, že mě přihlásila v prosinci na výstavu. A ani se mnou neporadila. Vůbec neví, jak dlouho se musím na takovou výstavu připravovat! Když už tam přeci půjdu, tak musím vyhrát, ne? Vždyť jsem přeci ta nejkrásnější kočička na světě a to vůbec nepřeháním! Takže, kdo budete mít druhý prosincový víkend čas, přijďte se na mne určitě podívat!

Posílám Vám všem pusinku a svým kočičím bráškům a sestřičce jedno milé Mňauuuu. Vaše Angee

Tak už je to měsíc, co si mě moje panička odvezla. Musím říct, že jsem si nevybral špatně. Misku mám pořád plnou, z hraček si můžu vybírat, ale hlavně mám doma schody! To bych Vám přál! To můžete pořád běhat nahoru a dolů, občas se po nich můžete i kutálet a taky se na nich dá bezvadně hrát na schovku. Úplně nejlepší je, když koukáte skrz zábradlí dolů, co tam ti lidičkové vyvádějí. Ale nesmí vás při tom přistihnout! Jakmile se dívají nahoru, musíte rychle zalézt, aby to byla ta pořádná sranda.

Vůbec tu mám spoustu další práce. Tak například musím zjistit, jestli je prádlo správně vyprané. Paničce se asi moc nelíbí, že jí někdo kontroluje, protože mě z té přepravky s prádlem neustále vyndává, ale uznejte, někdo to dělat musí! Kdo by se chtěl stydět za svoje páníčky? Pak zase kontroluji, jestli už všechno uschnulo a hlavně, jestli drží knoflíky. Zatím sice bylo všechno v pořádku, ale je to pořádně zodpovědná a náročná práce, to vám povím. Obzvlášť když Vás u toho pořád někdo ruší a nechce Vás to nechat dodělat. Buď mají strach, že se přepracuji a nebo že se provalí nějaká závada. Vděční mi tedy za to zrovna nejsou, ale já to velkoryse přehlížím.

Na nudu si tady také nemůžu stěžovat. Minulý víkend jsme všichni jeli na výlet. Až do Jižních Čech. Cesta byla tedy pořádně dlouhá, ale protože páníčci vědí, že už se umím v autě chovat (jakpak by ne, panečku, já se totiž umím chovat všude), tak měl nechali vylézt z tašky a já mohl ležet na klíně u paničky. Sice si dovedu představit i pohodlnější místo, třeba na ruční brzdě, ale když jí to udělá radost, tak proč ne. Tu chvíli to vydržím a všichni jsou spokojeni. Cestou jsem stihnul očíhnout, jak se vlastně řídí a není to rozhodně nic těžkého. Nejspíš bych to zvládl. Jenže páníček mě k tomu nepustil, říkal něco o tom, že nedosáhnu na pedály. Ts! Taková hloupost. Asi mu to budu muset předvést. Tak jako on to zvládnu hravě! Pořád mu to totiž při řazení cukalo a do zatáček jezdil tak rychle, že jsem se na to už nemohl koukat a raději jsem si zase lehnul.

Na té chalupě byli ještě další lidičkové. Vypadali docela sympaticky, ale jako všichni mě hned chtěli chovat a hladit a to zase pr. Nejsem přece žádný plyšák! Předvedl jsem jim vzorový únik za sporák. Ti tedy koukali! Když mě to v té tmě přestalo bavit, vylezl jsem a chvíli jsem si s nimi hrál. Pak jsem ale musel jít zkoumat to všechno nové. Jůůů to bylo príma! Postele, okna, skříně, kamna, lampičky, stoly..... A všechno vám to tak krásně vonělo. Ne tak jako to, co mám doma - to je všechno nové a nic zajímavého se z toho cítit nedá, zato tady.... No co vám budu vyprávět, to by jste si museli vyzkoušet na vlastní kůži. Dokonce jsem se mohl procvičit v lovení a chytání. V ložnici totiž bylo tolik much a všeho možného, že jsem nevěděl, co dřív. Už jste si někdy dali do tlamičky velkou živou mouchu? To je přímo žúžo! Trochu to lechtá, ale když Vám to vadí, tak jí zase můžete vyplivnout. Bylo toho tolik, co se dalo dělat, jenže ti moji lidičkové nic nevydrží. Než jsem všechny mouchy pochytal, už dávno spali. Tak jsem se k nim přidal a krásně jsem spinkal až do rána. Druhý den jsem ve spaní doháněl den předešlý, v tom teplíčku a voňavých peřinách se stejně ani nic jiného než spinkat nedalo. Taky jsem si tam už vybral svoje křeslo. Sice se o něj musím dělit s tím velkým, starým, kníratým pánem, ale mě to neva. A on z toho určitě musel mít velkou radost.

Cesta zpátky mě už zdaleka tak nebavila, ale přežil jsem to ve zdraví a tak vás teď všechny mohu ještě jednou pozdravit. Doufám, že si užíváte stejně jako já. Musíte mít s těmi Vašimi lidičkami trpělivost. Oni to v podstatě myslí všechno dobře, i když to někdy vypadá, že ničemu nerozumí. Mějte se krásně.

Váš

Angie

moje panicka je od srdce vesely clovek a ma spousty pratel. Jeji smich je k radosti mnohych sousedu slyset az do sklepa. Proto se neni co divit, kdyz se u nas skoro porad dvere netrhnou a stale k nam nekdo chodi na navstevu. Minuly tyden k nam pristli panicciny a panickovi pratele, kteri jsou take blazni do zviratek, maji krasnou labradorku Bettynku. Tu ale nechali pro jistotu doma a prisli se na me podivat jaky jsem fesak. Praktikoval jsem metodu "hodny kocourek" trosku jsme se muckali a hrali si s rybickou az jsme z ni nasledne tu gumicku plne urvali... No ale co se nestalo, ten pan navsteva, Tomas rikal, ze se mu to nelibi a ze mam asi neco s usima, protoze si je porad skrabu. Panicka rikala, ze si toho samozrejme vsimla, ale ze ji teda vubec nenapadlo, ze neco neni v poradku. Inu v utery jsem nastoupil do prepravky a slo se. Tady u Libenskeho veterinare maji erarniho kocoura, tak jsem taktne delal ze ho nevidim. Kdyz si me zacala pani doktorka prohlizet..a pak zacala sislat jakyze to jsem klaasny kosourek a kolik pak nam je? Tak jsem si zacal rikat, ze s tou pani asi neni neco v poradku. To jsem asi nemel rikat, protoze jsem brzy poznal, ze ten, kdo neni uplne v poradku jsem ja. Ve chvili, kdy pani doktorka prinesla obrovskou giga spejli a panicka me drzela na stole tak, ze jsem byl placata kocka..zacalo jit do tuheho. Ta obrovska spejle zajizdela vic a vic do mych utrob..tedy presneji receno do ucha, nikdy bych nerekl, ze se tam tam obrovsky predmet vubec muze vejit. Jakmile ta spinava dlouha vec byla venku ... a panicek zacal mit barvicku zdraveho nezraleho jablicka jala se panicka konat a sup a uz jsem byl zpatky v prepravce. Pote uz to slo hladce, po kratkem vyslechu, kteri oba moji panickove meli s pani doktorkou (ehem..totiz ptali se na presne podbornosti typu: jak se mu to mohlo stat, ze ma to nase miminko zanet ousek, chudinka nema to ze stresu, nemeli bychom s nim zustat doma, jak casto mame kapat kapky, kolik kapek mame kapat, jak mame kapat..budeme-li ovsem radi, kdyz neco nakapeme...) a slo se domu. Doma panicka propukla v hystericky zachvat, ze je spatna matka. Ze kazda matka si vsimne, ze s jejim drobeckem neni neco v poradku. A ze si nezaslouzi zit, protoze ji na jejiho nemocneho milacka upozornil kamarad, ke vsemu homosexual. Tak tak, neni toho hodna! A slozila se s anginou. Takze ted jsme spolu doma na neschopence. Kazdy den slysim litanii na tema poradneho rodicovstvi..Herodes to byl kral..at zijou kotatka.

Vas milacek Archibald

tak jsem se rozhodla, že Vám napíšu, jak se mám ve svém novém domově. Jmenuji se Ariel, ale moje nová panička mi říká Angee. Ona totiž původně chtěla jinou kočičku, která se jmenovala Angela, ale pak uviděla mě, no a hned se do mne samozřejmě zamilovala. A tak mi říká po ní, upřímně řečeno – není to zase tak špatné – mohla jsem dopadnout hůř!

Před třemi týdny mě vzali od maminky a všech mých kočičích kamarádů a přivezli mě do úplně neznámého velkého bytu. Byla jsem pěkně vystrašená, ale na druhou stranu – tolik nových věcí a míst k prozkoumání! Představte si, že mám pokojíček jenom pro sebe. Nikdo tam nesmí, když to nedovolím, jenom, když mi dávají něco dobrého na zub nebo když si se mnou hrají. Mám tam spoustu zajímavých věcí : pelíšek, šplhadlo, přepravku, polštář, spoustu hraček a samozřejmě také záchůdek, protože jsem přeci čistotná kočička! A moje nejoblíbenější místo – misky s vodou a dobrotami!

Jsem v novém domově tři týdny a už je to můj byteček, kde se mnou bydlí má panička jako podnájemník. Ale samozřejmě, že si musí všechno odpracovat! Než ráno vstane z postele musí se mnou pomazlit a pěkně mě podrbat pod krkem – hmmm to mám moc ráda! Pak následuje příprava snídaně – tedy pro mě, jsem totiž hrozně hladová po náročné noci, kdy se panička v posteli pořád převaluje a tak se musím stěhovat v průběhu noci i několikrát! Viděli jste to někde? Ona se tedy snaží, abych mohla zůstat na původním místě, no ale stejně mě vzbudí. V noci ale, když spí, daří se mi jí postupně vytlačovat z polštáře. A tak když se ráno probudíme, panička má na polštářku hlavu úplně na kraji a já – já se na něm rozvaluji celým tělíčkem. To mám moc ráda. Jo a také se snažím pečovat o paniččinu čistotu a tak ji občas začnu čistit mým jazýčkem. Z mě nepochopitelných důvodů buď říká, že to lochtá, nebo že ji budím. To je práce, kočka se prostě nezavděčí! Panička chodí do práce a tak mám naštěstí dost klidu na vydatný spánek během dne. Jééé a to mám moc ráda – když se panička vrátí, hned jí skočím do náruče a mazlím se s ní a ona mě hladí a drbe a …. Už aby zase přišla z práce! A ještě jedna věc : když jsem byla ve svém novém domově asi pět dní přišla za paničkou návštěva – představte si tři dospěláci a čtyři děti. No neváhala jsem a schovala se jim všem za skříň, odkud mne nemohli dostat. To jsem ale fikaná kočička! Oni ale nepřišli za paničkou, ale za mnou, a tak jsem si to za chvíli rozmyslela a šla se na ně podívat. Trošku jsem se bála, zvlášť těch malinkých človíčků, kteří dělali takový rámus, ale oni byli hodní. A jelikož se mi to moc líbilo, zve mi teď panička alespoň dvakrát za týden nějakou návštěvu a ta si se mnou hraje. To je bezva. Zjistila jsem, že mám moc ráda lidi – pořád mě hladí, dávají mi dobroty a hrají si se mnou. Dneska se prý budeme fotit, tak Vám pak pošlu nějaké fotky. To určitě užijeme spoustu legrace. Mňau – to jsem se ale unavila tím psaním. Půjdu si dát oběd a pak polední spánek u paničky na klíně. Tak zatím pa a zase příště. Nejkrásnější a nejmilejší kočička na světě, Angee

Zdar!

Vite co se stane, kdyz se kocce zacpe cumacek? ...dycha pusinkou....a jak pravila panicka tak se stalo. Rad bych se Vam pochlubil se svymi dovednostmi. V nasem Libenskem byte (ktery panicka prjejmenovala na Kingdom of boxes, tedy krabicove kralovstvi) je mnoho prilezitosti ke zlobeni. Panickove cekaji na rekonstrukci bytu, kterou budou delat az nekdy na jare, takze o krabice opravdu neni nouze. Spis bych to nazval tak, ze kdo by chtel v nasem byte hledat nejaky kus nabytku tak si s tim da dost prace he he. Nejvetsi legrace je padat z vysky do krabice plne obleceni, lezt po staflich a zkouset splhat na susak s pradlem. Dnes jsem si vyzkousel na vlastni tlamicku co je gravitace. Ale na druhou stranu jsem prisel na to, ze kdyz ten vesak shodim na zem tak mam kolicku na hrani kolik jen chci.

byl jsem odhalen! Prisli na to..mnaaau. Dele jak tyden bydlim v novem domove...zaujal jsem strategii - Hodna kocicka. Jakmile prijde nekdo na navstevu, jsem hodny, miloucky a mazlivy, poctive sednu k misticce a bastim suchary. Zaujimam pozu fotogenickeho kotatka. Usmivam se, roztomile davam tlapky pres sebe, vrnim jako o zavod. Otiram se o nohy a hraju si s novymi hrackami, ktere mi navstevy nosi po hrstech. Hacam na kline a mam zastrcene drapky. Prijdu na zavolani. Slastne priviram ocicka a jsem hodna kocicka. Jakmile se za navstevou zavrou dvere zacnu litat po byte, kousat do panicky, pinkam kolicky do kouta. Lezu do trouby az mam cerne packy, vesele se prochazim v panvicce plne oleje a pak si jdu packy otrit do nenalakovanych parket. Schovavam se do role koberce, lezu za vanu, bafam na panicky za rohem. Lezu po stole a pomaham s varenim. Skrabu si packy o dziny. Poustim chlupy na pansky oblek. Ohrnuji nos nad suchary. Nechci pacholicka, chci jenom masicko. Vodu pit nebudu, mam chut na smetanku. A oni kolem me litaji a muzou se pretrhnout :o). No nebudu je porad jenom pomlouvat, asi se slusi abych o novych paniccich neco napsal. Takze..panicka pracuje u toho nejlepsiho mobilniho operatora a panicek zase dela u nejvetsiho a nejspolehlivejsiho internetoveho portalu. Takze kdyz se k tomu pridam ja..nejkrasnejsi znackovy kocourek v Cechach, da to peknou spokojenou high society rodinku. Jak jsem sikovny! Uz umim cestovat v prepravce v aute, vubec nic to neni. Nejsem zadne vystrasne kote! Mam nove modre skrabadlo s valcem, ve kterem se da skvele spat. No abychom to shrnuli..jsem proste dokonaly a moc dobre to o sobe vim, mam hodne panicky a v Libni jsem spokojeny. Jo..a uz jsem taky pekne vyrostl, ted vazim 1,65 kg.

Vsechny moc zdravim

Vas Hodny kocourek Archibald s panickou Dasou